Balaton

Podzim přišel zase dříve než loni a tak otázka byla zda si ještě narychlo nezajet někam na kole. Z katalogu Adventury jsem si ještě vybral pár zájezdů, ale k mému překvapení již byla většina obsazena. Jeden z mála volných byl Balaton - sopky, víno, koupání. Což zní lákavě a u Balatonu jsem kdysi jako malý chlapec byl. Tak by mohlo být zajímavé se tam po letech zase podívat a zrekapitulovat. Celý zájezd byl pouze na 4 dny (víkend prodloužený o svátek) a pod střechou - to může být vzhledem k roční době rozumné. Tak jsem do toho šel. Adventura vlastně zájezd pouze prodává, organizátorem je CK Trip a z toho vyplynulo i jiné nástupní místo v Praze - u metra Černý most. Což mám sice přes celou Prahu, ale pokud jezdí metro...A o půlnoci aby to bylo stylové. Tolik úvodem a nyní ať hovoří cestovní deníček.

Mapka (lepší se dá určitě najít na Inetu), fotky

1.den, pátek 24.9.2010, 4km

Odjezd má být o půlnoci ze stanice metra Černý most. Tak vyrážím z domova v 22:00 aby byla nějaká časová rezerva - nakonec byla víc než dostatečná. Vzhledem k délce zájezdu jsem balení pojal dost minimalisticky a vše jsem vezl na kole ve dvou brašnách - stačila by i jedna. Dojel jsem po vlastní ose na metro Smíchovské nádraží, nepršelo a byl docela příjemný večer. Pak metrem přes celou Prahu na Černý most a pak ještě kousek na sraziště - na parkovišti před hypermarketem. Již cestou metrem jsem zahlédl několik lidí s koly na těžko, napadlo mne zda se nejedná o kolegy - a většinou se skutečně jednalo, tak jsme se večer všichni sešli na Černém mostě. Lidí zde bylo skutečně požehnaně a zdálo se, že se ani nemůžeme vejít do autobusu. To se vysvětlilo tím, že půl hodiny před námi odsud odjížděl ještě jiný zájezd do Mosely (taky za vínem). Autobus přijel přesně, vše jsme naložili a nastoupili a vyrazili.

2.den, sobota 25.9.2010, 55km

Autobus postupně ještě stavěl v Jihlavě a v Brně, tak jsem toho moc nenaspal. Za svítání vidíme na obzoru kopec, který vypadá přesně jako Říp a vzniká panika, že jsme zpět doma - podobnost je ale čistě náhodná a podobných kopců je okolo Balatonu více. V propozicích byla avizována snídaně první den a pak rovnou do sedel, tak jsem čekal jen bagetu někde na parkovišti. Ale byl jsem příjemně překvapen, v městečku Sumeg stavíme okolo 8:00 v centru před hotelem a v jídelně na nás čeká snídaně formou švédského stolu. V bankomatu na ulici vybírám příslušné množství HUFů a pak popojíždíme autobusem kousek na parkoviště pod hrad. Zde je sundání kol, převlečení do cyklistického a brífink. Naším cílem je městečko Badacsony na břehu Balatonu a nemělo by to být daleko, tak není třeba spěchat. Je polojasno, prostě ideál na cyklistiku. Zpočátku jedem dost pohromadě po poměrně živé silnici, postupně se ale peloton rozpadá a také odbočujeme na vedlejší silničky. Velká atrakce je v městečku Tapolca - podzimní jeskyně s jezírkem, kde je možno se projet na lodičce. Pak už směrem na městečku Szigliget se zříceninou na kopci a pěknou vyhlídkou. Na vyhlídku by to chtělo lepší počasí ale i tak to šlo. Je zde obchod s vínem a protože Balaton není daleko, kupuji již něco na večer. Celá cesta vede prakticky po rovině. Odpoledne máme sraz u autobusu v městečku Badacsony u kanceláře místní agentury MidiTour. Budeme ubytování v domcích po celém městečku a tak jsme ubytováváni postupně s doprovodem náčelníka. Nás bude bydlet 5 v jednom domku, shodou okolností tom nejvzdálenějším. V přízemí máme 2 ložnice po dvou a jednu luxusní kterou z mně neznámých důvodů mám celou pro sebe. Dále máme 2 záchody, koupelnu, kuchyň, spíž s ledničkou, obrovskou verandu a altánek s grilovacím krbem. Horní patro je zamčené, stejně tak garáž v suterénu. Stejně jsem nestačili vše využít. Postupně se všichni scházíme "doma", 2 kolegyně zůstávají a klohní si večeři, my chlapi vyrážíme do centra na večeři. Přestože je zde už zjevně po sezoně, v centru ještě funguje řada obchůdků, stánků a restaurací. Jako první chod dávám špíz, opečené brambory, plněná rajčata a pivo. Jako druhý jsem pak měl klobásku a samozřejmě ještě nějaká piva. Večer začíná dost pršet ale sedí se naštěstí pod střechou. Pouze by mohlo být tepleji. Jdeme spát a čekáme co nás čeká zítra.

3.den, neděle 26.9.2010, 82km

Tento den byl v plánu přívoz přes Balaton na jižní břeh a pak přes Keszthely do Hevizu a zde návštěva termálních lázní. Protože v noci pršelo a ještě ráno je pěkně větrno, jsou na Balatonu vlny jako krá... prostě velké vlny a přívoz nejezdí. Jedeme tedy po našem severním břehu po luxusní cyklostezce opět přes Szigliget do Keszthely. V centru tu mají pěší zónu a zámeček, údajně nejhezčí v Maďarsku. Prohlížím si ho zvenku a začíná pršet. Do Hevízu to je ještě asi 5km a tak vyrážím. Zde by měl náš autobus stát u fotbalového hřiště, hřiště nacházím, autobus však nikoliv. Nakonec se to vysvětluje, byl jsem u jiného hřiště. Autobus ale stojí dost daleko od vchodu do lázní, tak jedu na kole a kolo zamykám do stojanu u lázní. Snad se sním ještě shledám. Do lázní vstupuji dost jako prase, protože poslední hodinu lilo a blatníky nemám. Vstupné je 2400 HUF na 3 hodiny a to mi bude stačit, pak se uvidí co dál. Nejprve se převlékám, vše nechávám ve skříňce (vše moderní na čip v náramku) a jdu do vody. Na první zápřah tam vydržím asi hodinu, pak se jdu podívat po lázních a dávám si ve stánku pivo a hamburger (ten byl pěkně hnusný - možná dietní) a pak ještě jednou do vody. Postupně se trochu vyjasňuje, občas dokonce zasvistne slunce, bohužel občas zase prší. Protože jsem se v horké vodě docela rozehřál, rozhoduji se vrátit po vlastní ose. Nahlásím se u autobusu a vyrážím. Bohužel zákon schválnosti, za chvíli začne pršet a prší již celou cestu do Badacsonu. Dorážím ale dříve než autobus, tak skáču rovnou do vany a než se vrátí ostatní autobusem, jsem zcivilizovaný. Jediný slabý článek jsou boty, náhradní nemám a ty mé jediné jsou úplně durch mokré. Podobný problém mají i ostatní a zkoušíme zapálit plynovou troubu, což se nám ale nepodaří. Nakonec jeden bystrý z nás (ano byl jsem to já!) objevuje plynová kamna a podaří se mu je mu je zažehnout, aby mohl přijímat díky všech kolegů a kolegyň. Tak usušíme co je třeba a protože se nikomu nechce ven do deště a zimy, otevíráme zásoby vína. Vína je dost, tak si konec večera již příliš jasně nepamatuji, ráno mi ale krom těžké hlavy nic nebylo.

Hevíz po 40ti letech. Jak zmiňuji výše, v lázních Hevíz jsem již kdysi byl jako malý hošík s rodiči. Je to vlastně zatopený kráter pravěké sopky, voda je horká a cítit sírou a jsou zde vybudovány světoznámé lázně. Nutno přiznat, že místo jsem poznal, pavilony vypadají stejně jako tehdy. Zblízka je ale zřejmé, že vše prošlo rekonstrukcí, pamatuji se tehdy na loupající se barvu a dřevěné piloty, na kterých vše stálo. Dnes pavilony stojí na betonových sloupech a vše je nové a klimatizované. Pouze ta voda mi připadala nyní nějaká studenější (nyní měla 30ºC) a méně páchnoucí po síře. Buď jim ten Hevíz nějak vyprchává nebo .... stárnu.

4.den, pondělí 27.9.2010, 110km

Tento den nás autobus převezl do dalšího lázeňského městečka Zalakaros a v plánu je okruh v okolí kolem Malého Balatonu s návštěvou ptačí rezervace a možností návštěvy lázní. Zpátky je možno jet autobusem, já opět spekuluji o návratu po vlastní ose, ale počkám jak se vybarví počasí. Startujeme po silnici na jih do vesničky Galambok, zde v pokynech stálo odbočit 2x ostře vlevo, já odbočil jen jednou a tak se asi 2km vracím. Pak směr Zalakomár a Zalavár. Po cestě je odbočka na ostrov s rozhlednou po ptačí rezervaci. Vidět toho moc není, ale krajina je to pěkná. Na ostrov se jde po dřevěném mostu, docela fotogenický s obloukovými pilíři. Celý okruh dělá asi 40km a u autobusu jsem krátce po poledni. Počasí se vyčasilo, docela svítí slunce a tak je jasno, pojedu po vlastní ose do Badacsonu. U autobusu se zahlásím, dám lehký oběd (sušenky a několik piv) a vyrážím. Jsou tu všude roviny a za těch pár dní není cítit žádné vyčerpání a tak mám pocit, že když do toho trochu šlápnu můžu objet celý Balaton. Po cestě je vidět plno zajímavostí. V mapě je tu letiště, to od silnice vidět není ale jsou vidět zdevastované paneláky obehnané betonovou zdí - zjevně něco podobného jako naše Milovice, tady ovšem zatím žádná rekonstrukce nezačala. Dále se jede okolo statku/zámečku Fenek. Naučná tabule tu hlásá že tu už za starého Říma byla pevnost. Nyní je i statek opuštěný a v ruinách, ale vše působí strašně malebně. To jsou místa která stojí za to. Poslední úsek už jedu po cestě notoricky známe z Keszthely do Badacsonu. "Doma" jsem tradičně dříve než autobus. Večer je v plánu pro zájemce návštěva místního vinařství s ochutnávkou a možností nákupu. Vinařství pěkné, ale ve srovnání se Slováckem a sklípkem v Petrově - až na druhém místě.

5.den, úterý 28.9.2010,73km

Ráno vše balíme a zběžně uklízíme baráček. Pak se scházíme u autobusu, ten nám nakládá věci a sraz s ním bude až odpoledne u dalších lázní Kehidakustány. My tam dorazíme po vlastní ose a zájemci se mohou samozřejmě jít ještě koupat. Počasí slibuje krásný den. Variantně je možné vyrazit v 10:00 přívozem na druhý břeh a absolvovat okruh o který jsme vlivem počasí v neděli přišli. Je to ale časově náročnější, váhám, váhám..... ale nakonec vysrabím a sázím na jistotu a pojedu známou cestou a nechám si časovou rezervu. Nutno přiznat, že nakonec to stihli všichni a na nikoho se nemuselo čekat. Jedu tedy přes Keszthely do Hevizu a zde trochu bloudím při hledání příslušné výpadovky. Potkávám stejně zmatené kolegyně a pokračujeme spolu. Nakonec cestu nacházíme a absolvujeme dokonce stoupání - první a asi poslední tady v Maďarsku ale docela nám dává co proto. K autobusu dorážíme asi v 14:00 a protože je ještě asi 2 hodiny čas, dávám občerstvení (sušky a pivo - jedinečná směs minerálů a kalorií) a ještě vyrážím po okolí. Jsou zde nějaké louky a docela zaplavené, asi tu letos mají také problémy s vodou. V 16:00 vyrážíme, vše naloženo, směr Praha. Spočítáno je to dobře, před půlnocí bychom měli být opět na Černém mostě. Bohužel po cestě nabíráme zpoždění, párkrát uvízneme v koloně, řidič musí dělat povinné přestávky a tak se metro na Černém mostě začíná rozplývat v dáli. Já zachovávám stoický klid, protože pro takový případ mám plán "B" - dojezd po vlastní ose ovšem někteří kolegové a zejména kolegyně jsou dost nervózní. Vše mám zabaleno v brašnách na kole a tak jsem zcela soběstačný. Pouze z Černého mostu přes celou Prahu to může být tak 15 km ale do rána budu určitě doma a zdá se že ani nebude pršet. Nakonec se plány operativně mění a zájemci jsou vysazeni ještě před půlnocí na Hlavním nádraží. Vystupuji také a nakládám vše na kolo a chytám jedno z posledních meter.....

6.den, středa 29.9.2010, 3km

Aby bylo autentičnosti učiněno zadost, otvírám další den. Metrem dojíždím na Budějovickou po půlnoci. Metro bylo docela plné - opilců, ale ti v mém okolí se chovali vcelku klidně a neagresivně. Vlastně mám na kole anti-hund pepřový sprej a ten jsem ani tentokrát nevyzkoušel. Takže asi v 01:00 jsem byl už v posteli. The End

Co dodat?

Bylo to takové příjemné. Žádné extrémní výkony, prostě obyčejná cyklistika. Krajina je to civilizovaná a není problém kdekoliv cokoliv koupit. Ubytování pod střechou je nezbytné, v tom jsme se všichni shodli. Určitě by se dalo jet na stejné místo ještě jednou a trasy si namíchat nějak jinak. Určitě by šel objet i celý Balton - 210km, vyjet brzo ráno, na té rovině to utíká. Nad Badacsonem se tyčí jakási stolová hora a podle mapy je na ní síť stezek, celý pobyt jsem se chystal na výstup ale nakonec ho nestihl. Tak snad někdy příště, vždy je dobré si nechat nějaké nenaplněné sny. Kolo fungovalo na 100%, jak taky jinak. Věcí jsem vezl minimum a i tak jsem měl něco zbytečně. A účastnící zájezdu? Autobus byl plný, takže asi 40 lidí všech věkových kategorií, spíše kupodivu starší ročníky. Zvládli všichni, nikdo se neztratil a každý si přizpůsobil program podle svých potřeb a představ. Řidič byl pouze jeden, na tak krátkou cestu to je možné a piva měl dostatek. Dokonce po dohodě prodával párky. Hlavní průvodce Filip zde již byl poněkolikáté, mapy byly dostatečné a dle mého názoru přehledné. Pomocník průvodce měl na starosti hlavně nakládku kol. Typ vleku sice kola uskladňoval docela úsporně ale vyžadoval skutečnou preciznost - trochu mi to připomínalo ježka v kleci. Profily tras jsem nesnímal, zase nabylo prakticky co na té rovině, tak pouze ujeté vzdálenosti. Maďarština? Pár slovíček jsem pochytil ale je to vyhozená námaha. Domluvit se lze prakticky všude německo-anglicky a víc netřeba. A co je to HUF? Inu maďarská měna - hungary forint, asi našich 9 haléřů.

P.S. 6.10.2010 - všichni jistě zachytili zprávu v tisku o ekologické katastrofě v Maďarsku - pohled na mapu mi prozradil že jsme celou atrakci minuli asi o 20km (a 7 dní) - jinak jsem mohl přivézt v lahvičce i na památku trochu červeného bahna. Také jsem zachytil spekulace  možnosti znečištění Dunaje - ale nikde jsem nečetl nic o riziku znečištění Balatonu a to bude teprve ten správný průser. Myslím že Maďaři již nyní mají problém s klesajícím turistickým ruchem (ale na kolo - doporučuji) a což teprve až bude Balaton žíravý červeně zabarvený. Ale 20 let po revoluci - doufám že nebudou vše svádět na totalitu - to už je jejich vlastní bo..el.

Zpátky