Berounka 2014
Jak to dopadlo hned na úvod - aneb cesta tam a zase zpět (ČD).
Po loňském splutí kousku Berounky z Berouna do Prahy mi narostl hřebínek a tak jsme letos vymyslel - Berounka z Roztok u Křivoklátu (kam se dojede v pohodě vlakem) do Prahy (nebo alespoň kam to půjde). Dle kilometráže by to mělo být asi 65 km a asi 10 jezů, což je na jeden den sakra dost. A počasí se sakra ukázalo - tento víkend začaly letní třicítky, ale na vodě by se to mohlo snést. Vyrazil jsem ráno vlakem ze Smíchova, našel jsem si spojení do Berouny rychlíkem a proč ne když je to za jedny peníze. Ze svých mladých let mám zafixováno že rychlík je něco lepšího a když je to za jedny peníze..... už nikdy více přátelé! Rychlík Špičák byla klasika - elektrická lokomotiva a staré i když čisté rychlíkové vagony, ale narváno tak že jsem stál na uličce. Naštěstí těch 25 minut do Berouna se dá vydržet ale příště bych určitě volil Elefanta. V Berouně rychlý přestup na Regionovu, lidí taky plno ale dvojitá souprava tak jsme se vešli v pohodě. A v 8:35 vystupuji na nádraží Roztoky u Křivoklátu. Se mnou i řada výletníků a i nějací vodáci ale na ty tu čekalo auto s loďmi a odešli se naloďovat někam stranou. Já si našel pěšinku k řece a plácek k nafouknutí kajaku, začínalo to pěkně pražit a za těch pár minut jsem na sobě dokonce našel klíště. Takže pěkný začátek. A tak ještě před devátou vyrážím na řeku.
Zpočátku to docela ubíhalo, řeka i chvílemi trochu tekla a krajina je tu skutečně pěkná. Dokonce i občanská vybavenost byla na slušné úrovni u každého jezu nějaká občerstvovna a i jinak občas upoutávka na nějaký hostinec v dosahu vodáka. A i když celkem brzké dopoledne většinou měli všude otevřeno. Dokonce jsem potkal plno vodáků, ale většinou se na břehu teprve vybalovali ze spacáku. Takže klídek pohoda pouze s tím splutím až do Prahy jsem to viděl čím dál tím méně reálně. Na souběžné koleji byl docela provoz, čekal bych že tu pojede jen vlak ráno a jeden večer ale vlaky tu jezdí co chvíli a to i takhle v sobotu - nebo právě v sobotu. Nějaké občerstvení jsem měl i sebou a tak jsem vcelku moc nezastavoval a stále jel co to šlo. Před Berounem začaly voleje a začala to být docela dřina, do Berouna jsem dorazil asi v jednu za největšího vedra. Je zde vysoký jez a pokyny k přenášení nebyly zcela jasné, dle kilometráže by se mělo dát použít vedlejší rameno. Tak jsem přenesl kajak do vedlejšího ramene, zjistil že tudy ne a přejel na ostrv, zjistil že tudy taky dokonce nelze slézt ani ze zdi k jezu, opět přejel rameno zpět přepádloval na ostrov a přenesl jez. Takže po hodině jsem byl prakticky stále na místě akorát jsem začínal být grogy a čas běžel jako splašený Pod Berounem je asi 10 km bez jezu a trochu to tu občas teče. Tak jsem vyrazil dál a přemítal kde skončím. Vlakový provoz tu byl na souběžné trati zase slušný, prosvištěl tu nějaký černý expres což, jak se později ukázalo, mohl být skutečně Orient Expres. Síly začaly docházet a tak jsem skončil v Zadní Třebání, nádraží je tu hned u řeky.Udělal jsem poslední foto a vyfoukl kajak.
Na nádraží tu byl bufet, bohužel byl zavřený tak jsem si koupil lístek a začal čekat na vlak. To se ukázalo komplikovanější, nevím proč, ale vlaky začaly nabírat zpoždění. Pak se prořítila nádražím parní lokomotiva, ale nestihl jsem přečíst ani tabuli na lokomotivě u jaké příležitosti. Pak přijel starý dobrý Elefant ale tak nacpaný že jsem zůstal stát na nástupní uličce. Což byl úspěch protože blíže k Praze se občas už lidé do vlaku skutečně nevešli. Na Smíchově jsem si musel koupit jednu Pet matonku 1.5l a celou jsem jí hned na nádraží vypil, asi jsem bylo docela dehydrovaný. Doma jsem kajak pověsil schnout na šňůru na půdě a šel odpočívat, ruce jsem skutečně nemohl ani zvednou. Dle kilometráže to bylo asi 41 km ale dalo mi to docela zabrat. Ale bylo tam hezky, jen těch volavek co jsem vyplašil, kachny ani nepočítám a ostatní ptactvo jsem ani neznal. Tak snad zase někdy příště, co třeba z Prahy do Mělníka?