Moravský Kras

Aneb Dokola bez kola

Vedle exotických destinací (ano ano Maďarsko!) jsme letos zavítali i do tuzemských luhů a hájů. Konkrétně Moravský Kras. Asi takhle - to je něco jako Český Kras akorát je to na Moravě. Cesta byla standard po tankodromu D1, z auta nic neupadlo a tak je nyní důkladně prověřené. Protože jsme vyráželi v neděli ráno byl i provoz relativně slabý. Za řídícím kolem seděla dcera čerstvá řidička a tak jsem se mohl teoreticky kochat krásami krajiny. Cílem byl hotel Terasa v městysu Jedovnice u rybníka Olšovec. Celé je to kousek na sever od Brna. Rybník je docela velký upravený jako koupaliště a voda byla teplá a ještě docela čistá. V neděli byl hic, tak jsme se odpoledne i koupali v rybníku. Hotel byl trochu zvláštní. Původem předrevoluční, nedávno prošel mohutnou rekonstrukcí a byl to docela luxus. Na pokoji bylo PC s Internetem, obrovská LCD televize a všechny další obvyklé vymoženosti (je pravda že u PC jsem jako první krok musel vysypat koš a odstranit dočasné soubory a pak pracovalo usilovně asi hodinu než se zmátořilo). V hotelu byl bazén pro hosty a samozřejmě restaurace. Zvláštní bylo že první část pobytu jsme v hotelu byli prakticky jediní hosté, ke konci týdne pár návštěvníků přijelo ale k plnému obsazení to mělo stále daleko. Nevím nevím jaká bude v tom případě budoucnost hotelu. Podobně velký hotel Riviera o kousek vedle je opuštěný s vytlučenými okny.

Každopádně Jedovnice je přímo v centru Moravského Krasu a prakticky všude lze dojít pěšky v rámci jednodenního výletu. Okolo rybníka vede příjemné procházková cesta s řadou občerstvoven. Okolní vápencová krajina je jako ementál a všude je to nějaká jeskyně. 5 je velkých a návštěvnicky upravených - Punkevní, Balcarka, Šošůvka, Kateřinská a Výpustek. Ta poslední byla otevřena teprve nedávno, krápníků v ní moc není ale sloužila jako tajný kryt ČS armády pro případ války (a to ještě řadu let po revoluci) - předpokládám že něco podobného dnes existuje v Prokopském údolí v Praze v místě bývalého lomu. Inu ti vojáci, zašívárna to musí být parádní. Každopádně prohlídka je to zajímavá, v některých částech jeskyně měla dokonce kdysi německá armáda továrnu na letecké motory. Zajímavý je také audiovizuální program v jedné velké podzemní hale - vše je zhasnuto a do rytmu hudby bliká množství LED světélek všude po stropě a stěnách. A první jeskyně Punkevní je samozřejmě asi nejznámnější, součástí je i návštěva propasti Macocha. Navštívili jsme je všechny. Paradoxně nám to skoro vždy vyšlo tak, že jsem sotva doběhli k pokladně a začínala prohlídka a tak jsme prakticky nikde nemuseli čekat. O Macoše jsem četl, že o návštěvu je obrovský zájem a že v sezoně je nezbytné si lístky rezervovat dlouho dopředu. S ničím takovým jsme se nesetkali, vstup byl všude možný hned. Že by krize? Na cestách jsme samozřejmě potkali množství dalších jeskyní - od obyčejní díry v zemi až po docela rozsáhlé. Některé jsou při troše úsilí i volně přístupné, lze doporučit čelovku sebou.

Co se týče počasí měli jsem docela štěstí. Až na čtvrtek který propršel prakticky celý bylo většinou hezky, maximálně pár kapek nebo noční déšť. Deštivý den jsme využili k výletu do Kroměříže a návštěvě zahrad. Ty byly pěkné ale cestičky byly dost rozmoklé. Zase jsme zahrady měly skoro celé pro sebe. Pak jsme se ještě podívali po Kroměříži, dali oběd a vystoupili na zámeckou věž. Co zmínit dál? Snad westernové městečko v Boskovicích. V Boskovicích jsme také vystoupili na nově otevřenou věž a navštívili zříceninu nad městem. Bonbónkem je vesnice Rudice (hned u Jedovnice) kde je řada atrakcí prakticky na jednom místě: Rudické propadání, větrný mlýn s muzeem a kaolínový lom. To jsme si nechali na poslední den. Zajímavý je také Adamov, malé městečko obklopené nádhernou přírodou. Původní průmysl, jak je v našich končinách zvykem, dávno zkrachoval a tak velkou část města zabírají zpustlé tovární haly ve kterých tu a onde živoří nějaké sro. Kulturní zajímavostí je vyřezávaný oltář v místním kostele (který mezi těmi paneláky vypadá jako pěst na oko) oltář je obrovský, asi pět metrů vysoký a i tak se prý jedná o pouhý zlomek původního díla. Než další řeči snad pár fotek. Docela ten týden utekl.

Zpátky