Pouť na Svatou Horu

 

Původně to měla být obyčejná jednodenní vyjížďka. Prostě ráno jsem chtěl odstartovat z Prahy, dojet někam k Přibrami, dát si tam oběd a zase se vrátit. Předpověď skvělá, tak proč trčet doma. Ale když tak nad tím zpětně uvažuji můžu to nazvat poutí na Svatou Horu. A byly velikonoce tak se to docela hodí. Takže jsem ráno startoval z Prahy, bylo ještě chladno ale rychle teploměr lezl nahoru, tak jsem postupně odkládal vrstvy až jsem skončil v tričku a s tím už absolvoval celý den. Zpočátku je to už nuda-nuda šeď-šeď. Podél Berounky až do Zadní Třebáně jezdím docela často a pak začíná stoupání pod Hřebeny. Silnice byly v neděli ráno skutečně liduprázdné. První přestávku jsem si dal ve Svinařích, kde se rekonstruuje zámeček a byl zde pomníček jakémusi Švehlovi. Doslova tam bylo napsáno Náš Vůdce Antonín Švehla. Tak nevím zda je tím míněn ten Antonín Švehla z Prvni republiky nebo mají ve Svinařích nějakého jiného vůdce. Pomník vypadal poměrně nově. Ve všech kostelech cestou v neděli ráno vyzváněly zvony, leckde se scházeli i lidé na bohoslužbu. Další atrakcí je kaštanová alej poblíž Hostomic, myslím že je i památkově chráněná a zrovna se zelenala v plné síle. V Běštíně je možná ještě neodhalená mohyla, ale také je to možná jen romantický kopec ve vesnici. Pak je přejezd sedla pod Plešivcem, asi největší kopec z celé cesty a sjezd k Litavce. Z Jinců se nemusí po silnici ale podél Litavky polní cestou. Pak se dá zkrátit cesta přes Dominikální Paseky a vyhnout se stoupání na Hluboš, pak ještě pár vesniček a blížil se první cíl cesty - vesnička Obecnice a restaurace Rezervace u bazénu. Byl jsem tu těsně před polednem ale zklamání, restaurace nefunguje. Tak jsem na poslední chvíli stihl otevřený obchůdek, kde mi udělali párek v rohlíku a zapil jsem ho plzní. Čekalo mne táhlé stoupání přes lesy do Lázu a tekutiny jsem potřeboval, o víkendu je tu průjezd volný, jinak mají lesy zabrány naši vojáci. Z Lázu pak přes Bohutín do Vysoké u Příbramě. V mapě jsem našel Rusalčino jezírko na modré značce tak jsem to vzal i přes park a památník s muzeem Antonína Dvořáka. Přestože byl víkend a nádherné počasí moc lidí jsem tu zase nepotkal. Jezírko pěkné, ale trochu špinavé. To je možná tím, že na jaro je docela sucho a občas se dost prášilo. Kde jsou ty časy kdy na jaře všude zurčely potůčky a bylo bláto. Pak jsem namířil do Příbrami kde jsem měl dva cíle. Zaprvé se někde pořádně najíst protože ten párek v rohlíku jako palivo na takovou cestu se mi zdálo málo a pak se podívat na Svatou Horu když už to mám při cestě. Opožděný oběd jsem si dal poblíž centra v pizerii, která měla hlavní výhodu - zahrádku což je pro cyklistu vždy důležité. Pak jsem projel Příbramí na Svatou Horu, podíval se okolo a udělal pár fotek. A tady mne to napadlo pojmout jako pouť na Svatou Horu. Tak jsem si v suvenýrech koupil obrázek s magnetem a trochu zameditoval. Tady už bylo lidí více. Pak už jsem cestu stočil zpátky do Prahy přes vesničky v okolí Rosovic do Dobříše. Pěkná krajina, každá vesnice má svůj kostel (nebo i víc) po lesích různé opuštěné kapličky. V Dobříši zámek, ten se nedá minout, hlavní silnice vede přímo okolo něj. Dál na Nový Knín, protože bylo již odpoledne provoz tu byl již hustší. Z Nového Knína je to docela stoupák ale odměnou je sjezd štěchovického kopce. Tady už jsem docela dlouho nejel, naposledy byla již silnice dost rozbitá a jet o na horském kole byla docela fuška. Překvapením byla nový asfalt a tak jsem to pustil co to šlo a někde tady jsem možná dosáhl Mach1 (protože jsem někde dosáhl maximálku 62 km /hod.). Pak už docela nuda podél Vltavy, je to sice rovina ale provoz značný a kde kdo si to zde plete se závodní dráhou. Nakonec jako tečka za celým putováním ještě návštěva říčních lázní Radotín.

Celá trasa měřila 163 km a někde cestou kolo překonalo celkových 14000 km. Když to tak zpětně počítám, mohlo to být právě na Svaté Hoře. Tak další symbolika. Jinak kolo bez problémů, má za sebou řekl bych větší údržbu - výměna předního a zadního kola, devítikolečka, řetězu, kladek v přehazovačce a brzdových špalíků. Řetěz si potřeboval trochu sednout, asi i trojtác je již trochu ojetý ale postupně se vše usadilo. Dopoledne to jelo jako o závod, opájel jsem se myšlenkou, že jsem ani netušil, že mám tak natrénováno ale zpáteční cesta odpoledne již byla horší - byl to mírný vánek, který jsem měl celé dopoledne v zádech. I tak jsem dorazil v pohodě a tuto "pouť" hodnotím veskrze pozitivně.

Pár fotek

Zpátky