Hospodským na zkoušku
V rámci našeho cyklu zážitků tentokrát bych to nazval "Jak jsme točili pivo". Dostal jsem jako vánoční dárek poukázku "Hospodským na zkoušku" z agentury http://www.dejtonej.cz/ a když se konečně ukázala příznivá konstelace bylo realizováno. Objednaný termín připadl na čtvrtek 20.3.2014. Datum uvádím protože má svůj význam. Tak snad nejprve co praví nabídkový katalog firmy:
Hospodským na zkoušku se stane obdarovaný na celé 2 hodiny. Stráví čas za výčepním pultem v roli hospodského v klasické nádražní hospodě, která patří k těm posledním opravdu původním v Praze, a která byla svědkem natáčení nespočetně filmů, videoklipů, reklam nebo dokonce amerického trháku Hostel. Pod vedením vrchního se obdarovaný naučí, jak se pracuje s tankovým pivem v nejvyšší kvalitě (v případě zájmu exkurze k tanku do podzemí), naučí se čepovat zlatý mok, obsluhovat ve stresu, ale i bez něj. Skvělý zážitek pro zapřísáhlé pivaře i skvělá recese.
S výše uvedenými slovy nemohu než plně souhlasit. Měli jsem vedle mé maličkosti rezervovaný na večer stůl pro rodinu a přátele. V dohodnutý čas jsme dorazili na místo. A nyní se vrátím k onomu datu konání. Tento den se stalo léto - venku modré nebe, snad dvacet stupňů nad nulou a tak přilehlá zahrádka praskala ve švech a i uvnitř hospody nebyla prakticky volná židle. Posuďte sami:
Čtvrtek 20. března 2014
Jasno až polojasno. Nejvyšší teploty 17 až 21 °C, v 1000 m na horách kolem 11
°C, na Šumavě až 15 °C. Mírný jihozápadní až jižní vítr 2 až 5 m/s.
Tlaková tendence: setrvalý stav, postupně slabý až mírný pokles
A celé to obsluhuje jeden profesionální výčepní a slečna na výpomoc se sběrem sklenic a občas něco připravit v kuchyni. Takže pokud jde o obsluhu ve stresu to jsme myslím vyzkoušeli vrchovatě. Dostal jsem stylovou zástěru, mini školení v točení piva a už to svištělo. Dobrovolně jsem po chvíli pípu přenechal právoplatnému majiteli, protože přece jen tak rychle mi to nešlo a situace byla docela kritická. Svoje místo jsem našel u mytí sklenic a tady jsem si připadal jako pomocník kulometčíka - to je ten co kolegovi podává kulometný pás aby palba mohla probíhat bez přerušení a plynule. Naše společnost mne nešetřila a pořád si něco vymýšleli - ten chtěl pivo a ten ho nechtěl, ten chtěl sodovku a ten zase panáka. Přiznávám že jsem se dopustil řady amatérských chyb - přinesl jsem láhev sodovky a zapomněl jí na výčepu otevřít a podobně. Několikrát jsem cestou od stolu zapomněl objednávku a jiné. Ale nějak jsme to všechno zvládli, dokonce i po uplynutí 2 hodin jsem občas vypomohl se sklenicemi, prostě když jsem viděl ten nápor hostů neměl jsem to srdce jen sedět a nepomoci. Domů jsme měli odvoz autem tak jsem ani v zástěře, kterou jsem si nechal na sobě, nebudil žádný rozruch.
A na závěr snad zhodnotit a poděkovat. Zážitek je to skutečně zajímavý a kdyby např. venku pršelo bylo by to určitě o něčem úplně jiném (možná že by to byla větší nuda). Ale každopádně se myslím vydařilo a všichni máme na co vzpomínat.
A ještě jedna technická. Protože technologická úroveň Internetu pokročila (v kontrastu s technologickou úrovní Dokola) dovolil jsem si použít větší náhledy, takže FrontPage odhadl při rychlosti 28.8kb načtení stránky za 73sec což bych tedy nikomu nepřál - ale kdo má dnes tak pomalé připojení (a čte Dokola)? Hádám že nikdo.