Korfu


Před rokem touto dobou jsme na Dokola zavzpomínali na jarní Elbu. Zase je taková doba, jaro pořád ještě daleko tak pokračujme ve vzpomínání. Po Elbě, na jaře roku 2000 jestli mne paměť neklame následovalo Korfu. Docela dlouhá cesta autobusem až na jih Itálie a pak lodí. Ubytování bylo tentokrát v penzionu, autobus nebyl zcela zaplněn a tak se jelo bez vleku a kola byla naskládána v přepravních vacích v zadní části autobusu. Bylo to zase na týden. V galerii je vybráno pár fotografií, opět původem z celuloidu. Tentokrát jsou fotografie obzvláštněny vadou - nevím zda filmu nebo fotoaparátu, takže byly místy osvíceny a některé mají vysloveně umělecký výraz. Korfu je rozlohou i povrchem hodně podobné Elbě, akorát je to trochu dál a jede se trajektem celou noc (a samozřejmě je to Řecko a Elba je italská). Nejvyšší horou Korfu je vrch Pandokrator ,má asi 900m a dá se na něj vyjet na kole. Nahoře vedle baterie vysílacích antén je hospoda a kostelík. Vrcholek jsme absolvovali dokonce dvakrát, jednou jako společný výlet a poslední den samostatně jako exhibiční výjezd způsobem start-cíl. Taky už jsem zažili lehký deštík a tím nás středomoří začalo pomalu připravovat na to, co přišlo v příštích letech (někdy se zmíním o jarní Korsice a tak podobně). Už se nám nevyhnuly ani technické problémy - kolegyně při sjezdu udělala ze zadního kola osmičku a dostala tak zaslouženou přezdívku Míla-osmička. Oprava se ukázala našimi prostředky neuskutečnitelná a tak byl problém řešen horským kolem z půjčovny na těch pár dní. Co se týče pamětihodností, tak za největší bych považoval místní mezinárodní letiště, které je velmi krátké a na jedné straně končí ve městě pod horami a na druhé v moři. Takže piloti mají pouze jeden pokus. Dokonce ve stráni u letiště je restaurace s vyhlídkou, ale provoz (zejména mimo sezónu) je tu velmi slabý a tak jsme tehdy zrovna na žádné přistání neměli štěstí. Když to lítá, tak to musí být docela podívaná. A přes úzký průliv leží Albánie. To tehdy bylo něco! Ale dnes to už nikoho nešokuje, dokonce tam jezdí normální zájezdy Čedoku. A co se pilo na Korfu? Objevili jsme tam ricinu (tuším že se to píše retzina) bílé víno s pryskyřičnou příchutí. Prodává se v lahvích ála pivo a bylo to snadné na objednání - prostě přijít do restaurace a říct ricina a všichni věděli. Vysvětlovat, že chceme bílé, sušší víno....řecky nevím nevím a jinou řečí se tam moc nemluví.

Tož tak.

Zpátky