O moudrosti
 

Kdo čekal nějaké filosofické pojednání (ale ne že bychom ho nezvládli) bude možná trochu zklamán. Je to jen takové zamyšlení na aktuální téma. A nyní snad doplněný a upřesněný nadpis, který vše vysvětlí:


O trhání zubu moudrosti
 

Ve svých cca čtyřiceti jsem se mimo jiné dopracoval k dalšímu zubu moudrosti. Taky jsem poznal jak bolí prořezávající se zub a už se kojencům nedivím, že občas tak řvou. Zub vyrostl pěkný, silný, bohužel špatným směrem - vodorovně. Několik let jsme ho s mojí zubařkou pozorovali. Postupně jsem se dozvěděl, že bude muset dříve nebo později ven (tedy vytrhnout, protože vyklubal se vlastní silou). A lépe dříve, než se začne kazit, pak to může být docela problém. On to může být problém i tak, ale každý to snáší jinak a tak jsem slyšel o případech, že baletka večer po extrakcí měla vystoupení a jiný pán strávil 14 dní na neschopnosti a dopředu těžko předpovídat, jak to dopadne. Uvidíme, do které skupiny zapadnu já. Po několika letech tedy došlo k dohodě a byl jsem objednán ke specialistovi. Do té doby jsem netušil, že jsou různé druhy zubařů. Teď už vím, že je zubařství a pak zubní chirurgie a možná i další obory. Takže jsem dostal svůj rentgenový snímek do ruky a jednoho dne vyrazil ke specialistovi. Po prohlídce ústní dutiny a rentgenu mi byla zmrtvěna čelist a část jazyka injekcí a odešel jsem čekat do čekárny a přitom si přečíst zapůjčené info. To neznělo příliš povzbudivě, protože se tam mimo jiné hovořilo o možné zlomenině čelisti a ztrátě dalších zubů. Pak jsem podepsal, že jsem byl seznámen a začal si připadat trochu jako bernardýn - visící jazyk a slinty. Byl jsem převlečen do slušivé nemocniční zelené, což mne původně přišlo přehnané, ale nyní se již nedivím. Byl jsem usazen do křesla a obličej mi byl zakryt plátnem s otvorem pouze pro ústa. Dále už tedy mohu popisovat dění pouze podle zvuků a pocitů. Nejprve je třeba říci, že trhání není vůbec bolestivá záležitost díky umrtvení. Postup si představuji následující. Nejprve byla naříznuta a rozevřena dáseň, poté byla odvrtána a částečně odlámána čelistní kost a poté byl vypáčen zub. Já z toho slyšel pouze kvílení vrtačky, chrochtání odsávačky a chroustání zubařských kleští. Taky jsem cítil kapky rozviřované vrtačkou a uvažoval, že pokud se jedná o krev, ještě že mám na sobě ten nemocniční převlek. Asi dvakrát si sestřička dala krátkou přestávku, protože jí začaly dřevěnět ruce. Nakonec došlo na závěrečné šití a bylo hotovo. Celá operace trvala skoro jeden a půl hodiny. Mluvit jsem moc nemohl, celá pusa zdřevěnělá a bez citu ale bolest zatím žádná. Byl jsem poslán domů s tím, že z počátku je možno pít pouze heřmánkový čaj a případně následující den se přijít ukázat. Pusa se probudila asi po dvou hodinách a otekla jako meloun. Přidala se horečka a tak první den jsem si šel lehnout hned po večerníčku ve stavu úplný lazar. Druhý den to nebylo o mnoho lepší, tak jsem odpoledne vyrazil opět k zubaři. Ten mi ránu vyčistil, dal dren a preventivně antibiotika a objednal na následující den. Následující dva dny byly stejné, pouze s tím rozdílem, že jsem požil první jídlo - jogurt. Víc pusa nedovolila. Ale nakonec se vše začalo lepšit, horečka ustoupila a pusa začala splaskávat. Troufl jsem si na polévku, v sobotu již na špagety a v neděli již zcela samostatně normální jídlo. V pondělí mi již byly vyndány stehy a na obličeji se zvenku prakticky již nic nepozná, ale úplné hojení bude určitě ještě pár dní trvat. A na topinky si zatím netroufnu.


Zdravotnictví mne příjemně překvapilo. Nevím, zda mám štěstí nebo je to skutečně standard, ale všude jsem se setkal s ochotou, nikde jsem dlouho nečekal a lidé byli příjemní a vstřícní. Je to zázrak po těch letech devastace, kterou zdravotnictví v současnosti zažívá. Co se týče poplatků, mohu hovořit samozřejmě jen za sebe, vyvolávají ve mně i v lékařích pocit trapnosti a rozpaků. Při platbě 30Kč si připadám jako někde v trafice nebo v zelenině. Myslím, že to nic neřeší a považuji to za typickou ukázku bezradnosti řízení na nevyšší úrovni, jako ostatně i v jiných oblastech. A kolo? Od pondělí jsem na něm neseděl. Ne že bych šlapal pusou, ale prostě na to není nálada a navíc o víkendu udeřily docela mrazy. Navíc bych si mohl ránu zbytečně rozdráždit a vdechování ledového vzduchu by taky určitě hojení nepřipadlo. Tak snad za pár dní.

Pro zvídavé - Wikipedia:

Jako zuby moudrosti se označují třetí stoličky, které se obvykle prořezávají až během 18.-24. roku života. U současného člověka pozbyly svou funkci, protože měkká potrava nevyžaduje takové mechanické zpracování v dutině ústní, jako tomu bylo v daleké minulosti. V důsledku toho došlo ke zkrácení čelistí a třetí stoličky často nemají dostatek místa k tomu, aby se prořezaly a správně zařadily do zubního oblouku. Problémy s prořezáváním zvláště dolních zubů moudrosti trpí až každý pátý člověk. Předpokládá se, že název zuby moudrosti pramení z toho, že se objevují mnohem později než všechny ostatní zuby. Se stejným pojmenováním se setkáváme i v jiných jazycích - anglicky: wisdom teeth, německy: Weisheitszahn, holansky: verstandskies, francouzsky: dents de sagesse. Třetí stoličky jsou typickým příkladem monofyodontního zubu: vyrůstají jen jednou za život. Nejčastěji mají dva kořeny. Kvůli omezenému prostoru v čelisti se stává, že se prořezávají šikmo nebo dokonce horizontálně. V tom případě je často nutné chirurgické odstranění takového zubu.

Zpátky