Bermudský trojúhelník
15.4.2007
Proč takový název, ztratilo se něco? Ne, jen to byl trojúhelník a pěkně to zní.
Takže víkend 14.-15.4.2007 opět padaly teplotní rekordy. Tak na kůň, tedy do
sedla. Naplánoval jsem ambiciózní trasu - a plán jsem v podstatě dodržel.
Preferoval jsem vedlejší silnice, ale v neděli by snad mohlo být volněji všude.
Takže jak ono nám to vypadalo. Start v Praze (časně - již v 8:30) pak do Modřan
a modřanskou roklí vzhůru. Přes Točnou, Ohrobec, Zvole a Okrouhlo do Jílového.
Na této trase jsem dojel a předjel staršího pána na trekinkovém kole. Považoval
jsem ho za nějakého svátečního jezdce ale mýlil jsem se. Byl to asi nějaký starý
sportsmen a tak mne obratem opískoval. Pár kilometrů jsem se za ním držel, ale
bylo to marné. Inu, stará dobrá škola - můžeme jen závidět. Z Jílového sjezd k
Sázavě - je to dost off-road a této komunikaci se dá říkat silnice asi jen v
Čechách. Pak stoupání do Netvořic a táhlé vlnky dále do Neveklova a Sedlčan. Ze
Sedlčan směrem na Příbram, ale ne po hlavní, ale přes Kamýk nad Vltavou. Dokonce
tu vede jakási cyklotrasa 111. Moc pěkná krajina a na České poměry docela
liduprázdná. Určitě by si zasloužila delší toulání ale už jsem byl na okraji
svého akčního radiusu tak někdy příště. Sjezd do Kamýku a zde oběd. Hospoda na
první pohled nevypadala nic moc, ale jídlo dobré, pivo za 16Kč a až v závěru
jsem ve vedle stojící dodávce objevil za volantem spícího pána. V sobotu se tu
prý cosi slavilo a muselo být pěkně veselo. Odtrhávám od ulepeného stolu mapu a
nasedám na kolo. Potom stoupání od Vltavy k Příbrami - docela nepříjemně táhlé a
nohy už přece jen nejsou tak svěží, jako ráno. Přiblížila se pěkná stovečka.
Původně jsem se chtěl ještě stavit v Obecnické rezervaci, ale času se už
začínalo nedostávat, takže někdy příště. Dále na Hluboš - dost nepříjemný provoz
a úplně rozbitá silnice, pak sjezd do Jinců a výjezd do sedla pod Plešivec. Od
rána jsem měl protivítr a tak jsem doufal (naivně) že závěr se ponese již s
větrem v zádech. Trpce jsem se mýlil a vítr asi dělal okruh se mnou a to tak,
abych ho měl vždycky proti. Takže Hostomice, Osov, Skuhrov, Hatě, Hodyně a Zadní
Třebáň. Tenhle úsek je v tomto směru mírně z kopce a jezdí to tu pěkně - když
zrovna není protivítr, jako v mém případě. U Osova je nádherná kaštanová alej a
kdo jí chce vidět - pospěšte si. Předpokládám, že jí bude třeba popíliť, co
kdyby se někdo o nějaký topol zabil. V Zadní Třebání jedno pivo na doplnění
odpařené tekutiny a pak už standardní cesta podél Berounky do Prahy, davy
vracejících se cyklistů jsem vesměs nechal za sebou. A výsledek - 165 km, nový
rekord.
A co dodat?Snad kaštanová alej, dokud ještě stojí.
Chvála Kristu (a cyklistům)(mimochodem kolo ve standardní letní cestovní úpravě s přídavnou nádrží):
A na závěr profil a mapka (že nekecám):
A jak jinak - zpátky.