Tak se to konečně povedlo.Všechny,kdo mi již dlouho prorokovali,že si na tom kole srazím vaz,mohu potěšit.Povedlo se (tedy ne přesně na kole ale v souvislosti s kolem).Na druhou stranu mé draze získané zkušenosti mohou i někomu pomoci.Pointa (a ponaučení)je,že nevíme dne ani minuty.Ale zpět k věci.V pátek,jako obvykle jsem na kole dorazil bez problémů domů.Kolo skladuji ve sklepě a sem je třeba ho snést po schodech.A to se mi stalo osudným. Mokré boty mi na schodech ujely a já s kolem v ruce sebou praštil,a to tak nešťastně,že jsem si pravou ruku roztrhl o trojtác.Krve jako z podsvinčete,v  ráně šmír z řetězu a tak.Mytí v umyvadle krvácení nechtělo zastavit,tak jsem si nakonec ruku omotal balíkem obvazů (naštěstí mám ve sklepě nějakou provozní zásobu) a vzhůru na chirurgii.Zde příjemně překvapili,žádná fronta a hned na řadě.Dále už klasika - umytí,dezinfekce a sešití.A v neděli jedu na převaz.

Takže co nabídnout?Snad obvázaná ruka(vlastní úraz jsem bohužel vyfotit nezvládl):

Zakrvácené kolo (levou rukou ho teď čistit nebudu):

A nakonec ono kritické místo - ano,zde jsem sebou praštil:

Co dodat?Nikdy jsem si neuvědomil,jak jako pravák potřebuji pravou ruku a jak je těžké vše dělat jen levou.Naštěstí je to jen dočasně.Na kolo si bohužel budu muset nechat nějakou dobu zajít chuť a cestovat MHD - tomu jsem již zcela odvykl.Třeba o tom něco napíšu - "Postřehy z MHD necestujícího cestujícího".

Zpátky