Tak o víkendu opět v sedle.Tentokrát žádné převratné trasy,ale spíše takový standard.V sobotu to dalo 33 km při investigativním hledání cesty mezi Novými Butovicemi a Petřinami tak,abych se maximálně vyhnul automobilové dopravě.Částečně se podařilo,ale je to značně logisticky náročná trasa,je tam průjezd golfovým hřištěm,několik chodníků a podobně,tak s tím nebudu ani unavovat....
V neděli jsem jel podél Berounky až do Srbska (samozřejmě u Berouna,ne na Balkáně!),potom nahoru do Bubovic a přes pláně zpět do Prokopáku a do Prahy.Takhle například vypadala Berounka u Karlštejna:

A takhle vypadá silnice od Berounky do Bubovic:

Dalo to 70 km.Níže je pro zajímavost přiložen profil trati.Pouze bych upozornil na křivku teploty – až 6 stupňů pod nulou!Silnice většinou suchá,místy pro změnu led-tedy ideální podmínky pro cyklistiku.Kolo šlapalo jako hodinky!

Ale dnes bych se chtěl věnovat dvěma jiným tématům:
1)Co na sebe v zimě
2)Jak jezdit v zimě

1)
K prvnímu bodu bych popsal,co mám na sobě já.Takže to vezmu popořadě.Na tričko s dlouhým rukávem mám oblečenu flanelovou košili,přes to silnou mikinu a nahoru větrovku.Dále dlouhé cyklistické kalhoty s vložkou a na nohou (vedle standardních ponožek) přídavné silné ponožky a kotníkové trekové boty.Na hlavu pletenou čepici přes uši a se štítkem,na ruce rukavice typu kolo-lyže.A to je asi vše.Sedět v tom někde na lavičce by se v zimě asi nedalo,ale na kolo mi to zcela vyhovuje.Nejnižší teplota,kterou jsem takto absolvoval,byla asi minus deset a vzdálenost tak 80km.Největší problémy jsou s prsty na rukou a nohou a ušima,občas prokřehnou,chce to hlídat.Samozřejmě to vše cestou propotím,ale dokud se jede,tak s tím problém není.Tím se dostávám k druhé kapitole – jak jezdit v zimě.

2)
Jednak je třeba vybírat vhodné trasy.Tím mám na mysli pokud možno dlouhá táhlá stoupání (kde se člověk dostatečně zahřeje) a krátké prudké sjezdy (kde nestačíte promrznout).Pokud pojedu 10 km jen z kopce,tak promrznu,i kdybych na sobě měl nevím co.Pokud přestávám cítit prsty na nohou,tak se naprosto osvědčilo zastavit a projít se pár kroků pěšky.Asi chodidla při šlapání nemají dostatek pohybu.Prsty u rukou lze procvičovat i při jízdě a přes uši to chce udržovat nataženou čepici stále.
Není třeba se obávat ani sněhu a ledu.Prašan tak do 10 cm nečiní problém – kolo se dostatečně opírá o zem.Pokud je sníh již udusaný a ztvrdlý,dá se jet celkem dobře po povrchu.Ani led není zásadní problém – je třeba jet jen rovně,nezrychlovat a nebrzdit (a když,tak jen zadní brzdou).Nejhorší jsou podélné koleje od aut – v těch se jet nedá.Je třeba hledat jinou cestu – prostředkem cesty nebo po krajnici.To jsou ale věci,které je obtížné vysvětlovat a které si každý musí vyzkoušet a zažít na vlastní kůži.Po průjezdu například tekoucím potokem je třeba počítat s námrazou na ráfcích - než se obrzdí,kolo nebude vůbec brzdit!
 

Cyklistika v zimě není určitě žádný med,ale zase přináší jiná pozitiva:dokážu si,že to dokážu,vyhlášená výletní místa jsou liduprázdná,holé stromy odhalují neznámé výhledy.A hrnek iontového nápoje (rozuměj čaj s medem,citronem a rumem) po návratu také určitě není k zahození.
A úplně nakonec jedna veselá z natáčení.
Jak jsem se v neděli vracel přes Prokopák domů,všude bylo vše zmrzlé na kámen.Až na jednu jižní stráň,kam se slunce již pořádně opíralo a tak asi 100 m cesty byla již čistá bažina.Nějak jsem měl zpomalené reakce,protože jsem se rozhlížel,zda zde neuvidím již něco kvést a probralo mne až zablokování obou kol v důsledku obalení bahnem.Tak jsem slezl a kolo dotlačil-donesl o kus dál,na ještě zmrzlou půdu.Zde jsem kolo větví otloukl z nejhoršího a nasedl s tím,že někde u Vltavy ještě očistu dokončím.Zastavil jsem u Vltavy,bohužel bláto mezitím opět zmrzlo na kámen a z kola by povolilo snad jen dlátem a kladivem.Tak jsem musel čistit až doma po rozmražení!

Už mě ta zima nějak přestává bavit,už aby tu bylo zase jaro:

Zpátky